Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

[51,63 km, 2018: 100,73 km; převýšení 234 m, celkem nastoupáno: 814m]

Dostal jsem od všech košem, že prý v tom počasí na kolo nejdou a tak sám vyrážím k neznámému Falkenštejnu na obzoru. Pravda, ukázalo se, že se Závišem tenhle barák nic společného nemá, jak jsem doufal, ale nelituju toho, protože to je vskutku impozantní zřícenina (více o něm dále v textu). Nejprve jsem to ale vzal k vinným sklípkům nad Dolními Dunajovicemi, které jsou vidět z daleka.

[41,54 km, 2018: 142,27 km; převýšení 123 m, celkem nastoupáno: 1 238 ]

Sbírat kilometry po rovině, to je úkol každého jara. Naše první domácí vyjížďka tedy směřuje na Branžež. Zuzanka se nám tam ale poněkud zapovídala a tak domů jedu sám, což je příležitost podívat se, kam normálně nejezdíme. Po krajské silnici to tedy pálím zpět přes Kněžmost a Soleček, abych si udělal zajížďku vlevo do Malobratřic a mrknul na to, jak se tam šlape do kopce - jde to. Pak už známou cestou přes Kamenici a Přepeře domů.

[64,47 km, 2018: 206,74 km; převýšení 115 m, celkem nastoupáno: 2 310 m]

Jarní rovinatou klasikou je Malá Skála a tak hurá za velikonočními beránky a něčím dobrým do bříška. Výlet si pak zpestříme výšlapem přes Kacanovy a z Drhlen na Čížovku, čímž nastoupáme něco málo přes kilometr.

[35,72 km, 2018: 242,46 km; převýšení 164 m, celkem nastoupáno: 3 273 m]

Na Nebáku je prý nějaký country festiválek, tak to jedeme zkontrolovat. Sluníčko příjemně hřeje (zatím) takže si užijeme krásný den. Stihneme i zkontrolovat, jak na Semíně roste "Opidium". Z Hrubé Skály se pak domů vracíme přes Vyskeřský mlýn a Pleskoty. Tam jsme nejeli už opravdu dlouho.

[67,15 km, 2018: 309,61 km; převýšení 147 m, celkem nastoupáno: 3 974 m]

Ajka s Jardou si pořídili zbrusu nový domeček a tak nás zvědavost žene do Kosmonos. K našemu překvapení se tam jede přes Stodolní :-o, cestou se od Stakor kocháme krásným výhledem na průmyslovou zónu v Mladé Boleslavi. Od nich přes Josefáč sjíždíme k Jizeře a pak přes Ptýrov a Kněžmost do Sobotky.