Jdi na obsah Jdi na menu
 


Šumava: od Prášil k Lipnu

Tour de Šumava 2019

Letošní cyklodovolená s kamarády nás zavedla na Šumavu. Scházíme se na Modravě ve stejnojmenném hotelu, kdy my nocujeme už potřetí (doporučujeme).

30.6. Modrava - Březník [15 km, převýšení 270 m, nastoupáno 323 m]

Prohodíme jen pár slov a už rychle na kolo a někam ještě na chvíli vyrazit. Nejlepší to bude na Březník, kde jsme ještě nebyli a vzhledem k pozdějšímu času se nedá očekávat nějaký turistický nával, což se potvrdilo. Krásné počasí, úžasný vzduch i příjemné mírné stoupání, prostě nádhera. Bohužel myslivna na Březníku už měla zavřené a tak jsme se alespoň domluvili, že když přes hatě na Cikánské slati kola povedeme, nebude pro nás platit zákaz visící hned za myslivnou na stromě (u myslivny je kontroverzní pomník zastřeleného Václava Horváta - text uvádím na další stránce).
Za slatí tu ale už žádná hitparáda není, celkem prudký sjezd je plný štěrku a kamení a tak se můžeme alespoň pokochat neznámými pohledy na Modravu i Klostrmanovu a Bakalovu chatu.

12_mapa.jpg

1.7. Modrava - Prášily - Rovina - Rejštejn [37 km, převýšení 646 m, nastoupáno 531 m]

Vedro už od rána. Podle Roklanského potoka to ještě jde, ale stoupání pod Oblík nám dává zabrat. I proto se Bavorskou cestou odděluje část výpravy směrem na Poledník a zbytek pokračuje rekreačním tempem ke Slunečné. Společně pak dojíždíme do Prášil, kde nás zachraňuje místní cukrárna. Stihneme se ještě podívat na bizony a malou botanickou, než nás těsně za vesnicí dostihne menší krupobití. Je škoda, že místní "replika" keltského hradiště už asi definitivně bere ze své. Vstupovat by se tam nyní už nemělo.
Myslíme, že nám to po dešti půjde do stoupání na Rovinu lépe, ale opak byl pravdou. Proto se rychle schováváme do stínu restauračního zařízení, kde chceme to největší vedro přečkat. Neskutečné množství obtížného hmyzu (ano, repelent máme na pokoji v kufru) nám nedovoluje se zastavit v chátrající doktorově chalupě v Pustinách a U Malého Babylónu se dáváme na sestup k Radkovu. Čekal jsem lepší terén, za ten výšlap na Rovinu to žádná velká odměna není, příště to musíme vzít více na jih přes Paště.
Nakonec se dostáváme do Radešova, kde nás přicházejí oblaka nutí hledat náhradní řešení v podobě cyklobusu. A opravdu, s prvními velkými kapkami v Rejštejně nastupujeme a necháme se vyvést přímo před hotel Modrava, takže se můžeme zajet mrknout ještě do pivovaru Layer. Jarda se ani tentokrát nenechal zahanbit a nedal ani na déšť a převýšení a nedlouho po nás dorazil po vlastní ose!

22_mapa.jpg

2.7. Modrava - Vltava - Knížecí - Zadov [59 km, převýšení 373 m, nastoupáno 966 m]

Řekl bych, že tato etapa by se dala nazvat královská, čeká nás při cestě k pramenu Vltavy táhlé utahující stoupání pod Černou horou a po krátkém sjezdu k němu ještě výšlap na Pod Stráží. Pak už je to ale vesměs pohoda, mírné sjezdy s mírným stoupáním.
Nejdřív se zastavujeme na Knížecích Pláních v Myslivně na oběd, pak sjedeme až do Borové Lady a pak budeme šlapat nahoru až na Pláně u Churáňova.
Holky se pak vydaly už přímo domů a nezapomněly se zastavit v pěkně mastné cukrárně na Kvildě (Bohemica - Rustica), my to ještě vzali přes Zadov až na Zhůří. I my jsme se zastavili na Kvildě, ovšem ne v cukrárně, ale v pivovaru Pekárna (pochopitelně proto, že Jarda musel měnit duši ;-)).

16_mapa.jpg

3.7. Modrava - Vchynickotetovský kanál [30 km, převýšení 97 m, nastoupáno 143 m]

Když jsme v pondělí museli kvůli bouřce dojet z Jenštějna cyklobusem, připravili jsme se o Vchynickotetovský kanál. Proto využíváme den přejezdu k tomu, abychom si tuhle pohodičku užili. Vracíme klíče od pokojů a nasedáme na kola, směr Hradlový most. Právě díky jeho nedávné obnově se tento kanál dá projet vlastně celý, od jeho začátku u tohoto mostu, až ke vtokovému objektu nad Srním.
Cestu se také podíváme na Hauswaldskou kapli - o ní více info na další stránce.
Nakonec nasedáme do aut k místu našeho dalšího pobytu, kterým se stane hotel Merlin v Nové Peci, odkud budeme vyrážet k dalšímu kanálu - Schwarzenberskému.

15_mapa.jpg

4.7. Nová Pec - Jelení - Nové Údolí - Schwarzenberský kanál I. [47 km, převýšení 240 m, nastoupáno 406 m]

Díky umu a schopnosti páně Rossenauerově existuje na Šumavě Schwarzenberský kanál (více na další stránce) a můžeme téměř po rovině projet od Špičáku nad Novým Údolím pod Vítkův kámen u Přední Výtoně, celkem je to 44 km se spádem 0,2 až 0,7 %. My to pojedeme nadvakrát.
První představuje jeho severní část od Jelení, musíme tedy nejdříve vyšlapat z Nové Pece ke kanálu. Jako nejlepší se nám jeví to vzít k akvaduktu, což si zaslouží následnou odměnu v podobě výborného domácího koláče s kávičkou v občerstvení Na Jeleních Vrších. Mrkneme se do plavebního tunelu a pak už nás čeká asi 12 km rovinky k jeho počátku pod Špičákem u Rossenauerova pomníčku (920 m.n.m.).
Teď už zbývá sjet do Nového Údolí, kde nás čeká oběd ve výborné hospodě stejného jména. Protože je opravdu horko, zvládneme se ještě podívat na nejkratší mezinárodní železnici na světě a po poradě díky vedru vypouštíme cestu ke Strážnému, ale pojedeme po silnici z mírného kopce do Stožce a pak k Mrtvému luhu. 

17_mapa.jpg

5.7. Nová Pec Vítkův hrádek - Schwarzenberský kanál II. [60 km, převýšení 197 m, nastoupáno 692 m]

Dnes pojedeme podle kanálu 25 km. Hodně jich už je hezky opravených s vodou, chybí jim jen to dřevo, jsou ale části, kde se doslova ztrácí. V každém případě je to krásná projížďka vesměs ve stínu stromů, tak doufám, že kůrovec tuhle část Šumavy mine. Bohužel tu není mnoho kde se naobědvat, penzion Maria v Zadní Zvonkové máme na samotném začátku, stejně jako rakouský Sonnenwald, no a pak už máme po cestě jen smažírny v Horní Plané.
Mohli bychom, stejně jako to dnes udělal Jarda, vyšlápnout na Vítkův kámen (nebo hrádek, jak chcete), ale ani tam není nic lepšího než langoš se smažákem a buřty. Ale my to vydržíme, těšíme se domů do hotelu Merlin na nějakou tu rybí specialitku.
Mě ale do smíchu moc nebude, protože jsem to na cestě zpět někde pod Kozí strání položil a dobře si natloukl. Naštěstí nic zlomeného nebylo, odnesl to jen batoh. Přiznávám, že jsem asi podcenil tlak v pneumatice a ona se, jsa podhuštěna, v mírné levé zbortila a já šel přes řidítka, možná to byl rychlý defekt, to se už těžko pozná. Od té chvíle ale jezdím už vždycky s helmou a v autě mám vždy připravený kompresor.

13_mapa.jpg