Cyklotrasy ze Sobotky a nejen o nich

[52,57 km, 2017: 2 283,3 km; převýšení 1448 m, celkem nastoupáno: 29 657 m]

A je to tu! Autobusem se necháváme vyvést do Pieve di Ledro, přeci jenom začínat na Gardě by pro nás byl asi tvrdý oříšek. I tak nás ale čeká téměř kilometrové převýšení a my se mu hned vydáváme vstříc. Krásná cyklostezka až do Tiarno di Sopra nad jezero dell Ampola nás chce asi ukolébat, ale pak to přijde. Doslova střecha ze zvrásněného betonu je naší první překážkou, těhle 14% asi šlape málokdo, i my si těch 500 m raději vyjdeme pěšky. Na silnici už je to o poznání lepší a ten kontrast v nás dokonce vzbuzuje pocit, že to na Tremalzo není tak hrozný kopec, těch průměrných 7,6 % je ale znát. Už za chviličku nám dochází, že zadarmo to dnes rozhodně nebude. Zbývá ještě 12 km.
Obdivuji, že to Zuzanka dává i s těmi modřinami, já jsem vděčný za každou přestávku, kterou si udělá. Pomalu se tedy suneme nahoru, nic nám nevadí, že nás všichni předjíždí, naším cílem není tam být první, ale být TAM!
Po 2,5 hodinách se to nakonec opravdu stává skutečností! Vůbec nám nevadí, že zůstáváme hned v první hospodě pod vrcholem, podstatné je, že jsme se vyškrábali nahoru. Dáváme si mnohé odměny za dobře vykonanou práci, ale brzy nás zima nutí vydat se dolů, což je už opravdu legrace. Za půl hodinky jsem pod kopcem a za další 1,5 hodiny až u Gardy. Zuzanka beze ztráty hvězdičky dokonce zdolává via Ponale (Ajka ta to raději šlape pěšky) a v kempu nám ukázala, jak jí nožky hrají všemi barvami. Ještě jednou klobouk dolů, před tímto výkonem.