Do Starých Hradů

4. 4. 2009

Vyjeli jsme na panelku nad Sobotkou a namířili si to přes Rakov ke Hřmenínu, kde hned u prvního domku mají za plotem hezkého divočáka. Prý mu říkají Franta a i když ho mají jen pro potěšení, nedá se říci, že by z něj nešel strach. Cesta to byla téměř po rovině, žádný velký kopec, i aut bylo málo.

Ze Hřmenína to už byl jen krásný sjezd až do Sedliště, kde jsme trošku zakufrovali při hledání chatky Martinkových. Nakonec jsme se u nich objevili ze zcela druhé strany, než nás čekali, a mohli jsme se náležitě občerstvit. Po příjemném hodinovém klábosení jsme už museli zase na cestu, ale vzali jsme to zkratkou přímo k silnici na Zeleneckou Lhotu, ušetřili jsme si tak kopec ze Starých Hradů.

Chatka je někde na konci pole mezi kaštanem a Zuzankou, z toho pole jsme také přijeli. Následoval menší kopeček k Zelenecké Lhotě a pak už další sjezd do Vlčího Pole, místy dokonce po zcela nové asfaltce. Před Vlčím Polem z kola vytáhnete hodně přes 40 km/h. Opět jsme využili situace a stavili se na pár slov u Vytvarů. Pak už jsme si to namířili k domovu.

První pohled na tu dálku Zuzanku trošku vyděsil, ale nakonec bez reptání šlápla do pedálů. Vzali jsme to zkratkou kolem Rachval a za chvíli už jsme byli u Fruty. Tam ale jarní únava udělala své. Zuzance totálně "došlo" a z posledních sil se docaprtala na Syrovandu. Tam mě poslala vyprosit pomoc u kamaráda Darka, který nás hodil autem domů, protože ten výšlap na Větrák bychom už nezvládli Darku, děkujeme.